Úsměv z tváře rázem spad
přežití má každý rád
kilometrů jenom pár
kdopak by se lesa bál.
Bolí nohy, hlava, tělo
Peťan dostane fakt dělo
kopců vylezli jsme tisíc
cesta pro nás trvala měsíc.
Kóta první, druhá, pátá
do Březin už každý chvátá
Pustá Rybná pěknej pajzl
aspoň splachovací hajzl.
Cizí tábor to byl stres
hekal Ondra, hekal pes
z mapovací výpravy
vběhli jsme do šatlavy.
Potom přišlo na řadu
to Pavlovo heslo,
ale místo kopru
kříčeli jsme pesto.
Vojta s nepřáteli v patách
hledal modrý puntík v mapách
jak tak kvapí ratata
doběhla ho prasata.
To zoufalost byla holá
Petra o záchranu volá
po tmě udíme si steaky
puchýře však nejsou fejky.
Za úsvitu razíme
v místním Coopu stavíme
dýško bába nepřijme
na perníky razíme.
Na cestě jsme viděli přejetého krtka
Vysoký Kopec – tak to je fakt (…). NE!!!
V Milovech to skončilo
všechny nás to bavilo.
Keců plnou hubu máme
přesto si to užíváme
možná se tak nechováme
Petra s Tomem rádi máme
(a Ondru taky) ????
