Naše půl roku dopředu plánovaná výprava během podzimních prázdnin byla na motivy Vpředu. Místo naší výpravové destinace pro nás bylo neznámé. V autě jsme dostaly první šifru, jejíž znění nám prozradilo cíl – chalupa naší Pražandy v Jablonci nad Jizerou. Anička na chaloupce už netrpělivě vyčkávala zbytek Berund :o) Burkoňky a Bleška se výpravy neúčastnily ze zdravotních a dovolenkových důvodů a nejmenovaná Beruška z Mladé Boleslavi měla hodně práce s přípravou na MS. Za to se k nám přidal historicky nemladší člen oddílu, pejsek Betinka.

Po vynošení všech našich věcí do chalupy a po zabydlení jsme společně zasedli u skvělé večeře od našeho šéfkuchaře Strejdy. Večer jsme stihli probrat pár novinek a šupky dupky do hajan.

Budíček byl opět z pohádky Křemílka a Vochomůrky. No a krutou rozcvičku jsme měli taky. Koupání v nedaleké Jizeře nás (ne)minula. K snídani jsme měli buchtové hody. Vstupenkou na výpravu byla domácí buchta. K mání jsme měli cheescake, švestkovou bublaninu, roládu, jablečnou bublaninu, srnčí ořechový hřbet a brownes. Posilněné snídaní jsme vyrazili prozkoumat vzdálenější okolí chalupy. Během procházky jsme luštili šifry a plnili různé úkoly – hod oštěpem na cíl, do dálky, poznávali jsme stromy a běhaly mezi nimi slalom. Samozřejmě jsme nezapomněli na nejmladší členku a dělali jsme hrací a spící přestávky. Po návratu do chalupy a po večeři jsme se vydaly na večerní orienťák. Všechny jsme se vrátily do 21h. Náš rekordní čas byl možná ovlivněn strachem z neznámého prostředí anebo se rok od roku zlepšujeme  O zážitky z uplynulého dne jsme se po telefonu podělili s Beruškami, které na výpravě s námi nebyly a dozvěděli jsme se od nich další novinky a drby.

Ráno proběhlo ve velmi podobném duchu jako to předchozí (akorát buchty nám už došly). Betinka (i my ) jsme z předchozího dne byla unavená, takže jsme vyrazili na kratší výlet do Harrachova ke Kamenickým vodopádům. Během cesty jsme opět luštili šifry a stříleli třeba z praku. K chalupě jsme se vrátili v poledních hodinách a zopakovali jsme si různé dovednosti. Hod sekerami, střelba ze vzduchovky a jednoduchou lanovou lávku jsme zvládli skvěle. Naše upovídané hlásky jsme procvičili i ve zpěvu. Zpívali jsme s Alíkovou kytarou, harmonikou naší Lucinky a klávesami Vikouška. Večer jsme si zahráli kvíz. Otázky se týkaly tábora i našich všeobecných znalostí.

Poslední ráno jsme díky změně času vstávali o hodinu později. Šéfkuchař nám ke snídani Připravil opět luxusní palačinky. Následovalo už jenom balení a smutné loučení. Áňa zůstala na chalupě a domů jela po vlastní ose. Zbytek posádky se vydal na cestu domů. Proskákali jsme půlhodinovou kolonou, cestou jsme si udělali poznávací zájezd (uviděli nejstarší nákladní lanovku, gorilu ve štítě domu aj.) až zakempili na přehradě Les Království, kde si udělali krátkou zdravotní procházku. Přejeli jsme jen o malý kousek dál a navštívili Braunův betlém u Kuksu. Po jeho zhlédnutí a sváče jsme se nalodili, až na Betinku, která už dávno ležela v autě a spala, vyrazili k dalšímu cíli, k domovu. V Pardubkách jsme přibrzdili u Verči, následovala zastávka Na Rozhledně, v Markovicích a nakonec Lůci Vrbaťák.

Výprava uběhla velmi rychle a nemůžeme se dočkat dalšího společného setkání či výpravy!

Do kroniky zapsaly Berušky

Letošní velikonoční prázdniny jsme strávili na výpravě v Křižánkách. Příjezd výjimečně proběhl hladce. Tým M (místní ve složení Alča, Viki a Lůca) dorazil na tábořiště vlakem a tým N (naplaveniny pod vedením Strejdy) osobním autobusem. Na tábořišti jsme utrpěli šok ze ztráty lesa na umývárnách a bývalém lanovém centru. Se slzami v očích jsme větve ve volné chvíli odklidili na stranu a zatopili s nimi večer pod buřtíky. S nadcházejícím večerem jsme se od ohýnku přesunuli do maringotky, kde jsme pokračovali v debatě a zpěvu.

V sobotu po brzkém budíčku a kruté rozcvičce jsme vyrazili do Sněžného přes Buchtův kopec na zákuskové hody do cukrárny. Na louce do Blatin jsme secvičily gymnastickou sestavu na balíkách sena a zahráli si ocásky. Vyčerpaní a znavení jsme došli do tábora a s radostí vyrazili na noční romantický orienťák za svitu měsíce. Nejrychlejší byla Anička s Viki, druhé místo obsadily Verča s Lůcou, třetí Áňa se Strejdou a čtvrté místo si zasloužily Evík s Eliškou.

Nedělní ráno bylo opět kruté. Opalování na nově vzniklém plácku a poklidné snídání jsme si všichni užili, stejně jako střílení paintballovou pistolí do zapomenutých vajíček jiného oddílu. Hra „Sestřel si své vejce“ se všem moc líbila, ale bohužel se náš hvězdný oddíl začal pomalu „rozpadat“. Naše hudební virtuózka z konzervatoře musela odjet domů, aby mohla trénovat. Abychom zahnali smutek, šli jsme slaňovat Žehličku, sousedku Čtyř palic. Večer nás opustily další Berušky (hlavní drbny oddílu Evík, Anička a Eliška) a na večerní program nás zůstalo pouze pět včetně náčelníků. Večer jsme vysílali kouřové signály, bohužel se odpověď zatím nedostavila a rozšířili jsme si hudební repertoár.

V pondělí ráno nás Strejda mile překvapil výbornou snídaní pro nejodolnější jádro oddílu -> palačinkami s domácí marmeládou. Pak nás čekalo balení, uklízení a smutné loučení. Po přesunu do civilizace jsme se rozletěli každá svým směrem.

Další výpravě třikrát hurá a jak praví jedno z našich hesel: „Co se stane na výpravě, to tam taky zůstane!“

Zapsaly přeživší Viki, Verča a Áňa

Fotogalerie z výpravy zde.

Naše výprava Berušek tentokrát směřovala do Středočeského kraje, nedaleko Mladé Boleslavi, do malé vesničky Branžež. Berušky z Pardubického kraje (Verča, Burkoňky a Viki se Strejdou a Alíkem) přijeli do Branžeže společně autem. Pražanda přijela po vlastní ose a paní domácí dorazila už o den dříve.

Ve středu po příjezdu nás Evík, jakož to hostitelka, uvítala s otevřenou náručí, po nastěhování jsme se ubytovali na místní půdě a započali náš první výlet do sousedního lesíka na kešku. Tu jsme po dlouhém bádání nalezli. Mezitím Strejda vyzvedl Áňu na zastávce o 10 km vedle. Následoval první pořádný 17 km okružní výlet k Suhrovickým rybníkům, kde jsme si našli kamaráda Boba (nutrie), lanovkou nakrmili králíka bydlícího na ostrově a vydováděli se na houpačkách. Pokračovali jsme na rozhlednu Čížovka, která byla bohužel zavřená, ale i tak jsme se vydováděli s kukuřicí pod ní. Výhledy i blbnutí na louce bylo báječné. Po návratu na chatu jsme se vydatně najedli, abychom měli energii na pěvecký večer. Později jsme zalezli na půdu a po dlouhém drbání Kolouchů a Jelenů jsme šli spát.

Sešli jsme se v pátek 15. 11. v 17 hod. na nádraží v Chrudimi. Přijely místní, vzdálenější i nejvzdálenější Berušky. Jeli jsme dvěma auty. Alčino si zabral tým červených bund a druhé auto, Strejdy, obsadil tým černých bund. Do Křižánek jsme dorazili za tmy. Ještě bylo vše zamknuté, všichni pasažéři seděli v autě a už tu bylo první zranění. Naše nejmenovaná Beruška z Mladé Boleslavi běžela vedle panelovky, znenadání se před ní zvedla zem a chytla zajíce. Roztržené nové kalhoty, podvlíkačky a krvavé koleno bylo důkazem drtivého pádu. Počkali jsme na posledního člena výpravy, Lůcu, která se kvůli hudebce dostavila po vlastní ose později. Po rychlém zabydlení maringotky jsme si stihli zahrát dvě noční hry (Sardel a Majáky) na tábořišti i na Kótě. Zahrát si více her nám nedovolil silný vítr. Unaveni ze sezení v autě a hraní dvou her jsme ulehli do spacáčků ve vyhřátém sídle Radka a Vlastičky.

Berušky, hurá na výpravu. Na táboře jsme se s předstihem domluvily, že na podzim vyrazíme na první společnou výpravu. A je to tady. 

V pátek 15. 11. v 16:55 se sejdeme před budovou ČD v Chrudimi. Vrátíme se v neděli 17. 11. v 15:00, abyste se všechny dostaly včas domů. Upozorňuji, že oba časy se můžou změnit, každopádně NIKOMU neujedeme, počkáme na všechny, co se mi nahlásily.

Když vše půjde dle dosavadních plánů, část cesty půjdeme pěšky, takže vše sbalte do batohu, ať máte volné ruce. Baterku, čelovku a reflexní pásky si nechte v horní kapsičce, po vystoupení budou okamžitě potřeba. S sebou klasiku na víkendovou výpravu (spacák, teplé oblečení => určo kulíška s rukavicemi, kvalitní boty, jídlo a pití na dva dny, ešus, hrníček, lžíce, hygošku, šátek, tužku + papír, kartičku pojišťovny, pláštěnku – dle počasí). Jedeme na Křižánky, místní klima všechny znáte. V případě dotazů volejte, pište.

Tábor se nám kvapem blíží a doufáme, že se těšíte tak jako my! 

Vaše Kačka, Barča a Baruš 

Zdravím všechny Berušky od těch malých až po ty velké a ráda bych jim podala info o schůzkách v letošním roce. Bohužel všechny tři vedoucí jsou momentálně zaneprázdněny studiem ve vzdálených městech a proto není možnost mít samostatné schůzky, ale zasedla rada a schválila následující řešení: a to že velké Berušky budou chodit na schůzky s Orlíky ve čtvrtek v 16:30 (poprvé 3.9.) a malé Berušky tedy Berunky zůstanou s Koloušky jako to bylo v předešlých letech tedy v pondělí v 16:30 (poprvé 7.9.). Doufám, že mi to všechny Berušky odpustí a já budu dělat vše proto, abych si rozumně zařídila rozvrh a mohla se s vámi nadále stýkat. Děkuji všem za pochopení, Káťa :)

Prázdniny se nám bohužel chýlí ke konci, ale mám pro vás dobrou zprávu! Opět nás čekají oddílové schůzky :) Ta první se uskuteční hned v pondělí 1. 9. v 16:00. Sraz u klubovny před muzeem. Snažte se dorazit všechny, připravte si rozvrh a seznam kroužků, abychom se mohly domluvit a vyhovovalo to všem. Těšíme se na vás! 

Všichni jsme už moc natěšení na putování za ohněm, ale ráda bych připomněla pár důležitých věcí, co s sebou. Především nezapomeňte červené beruščí tričko! Většina Berušek jej již má a pro ty co jedou na tábor poprvé, trička vyrobíme (cena 45,-). Dále je důležité mít správný obleček, proto oprašte staré kůže a nabrušte své zbraně. A nakonec tři hadrové koule.

Sraz dětí před odjezdem v 12:30 před podejnou optiky na Masarykově náměstí. Moc se na tábor strávený s vámi těšíme, Berušky! 

Kačka + Barča + Baruš