Druhý listopadový víkend jsme se vydali na podzimní výpravu. Po roce jsme využili pohostinství na chalupě ve Františkách.Tímto ještě jednou mockrát děkujeme. Původní předpověď počasí slibovala nelítostnou zimu se sněžením v oblasti Vysočiny. Nakonec zůstalo pouze u nízkých teplot a tak jsme v pátek kolem šesté hodiny vyrazili. Po příjezdu na Františky nás Míša Kožíšek přivítal a mohli jsem se jít ubytovat. Po večeři následovala první noční hra. Museli jsme doběhnout na parkoviště a tam si zapamatovat texty básniček. Bylo to záludné, hlavně básničky, které se nerýmovaly. Následovala hra na bludičku. Promrzlí a vyběhaní jsme se vrátili do chaty a šli hrát Aktivity. Největší úspěch mělo když Barča malovala psí salon nebo Vojta blatouch. Z vítězství se v dramatickém konci radoval Vojta, Štěpka a Ondra. Na druhém místě byl Krýša s Kubou a záda všem kryla Barča s Alčou.
V sobotu byl na plánu orienťák. Tentokrát trošku netradiční. Nedostali jsme buzolu a mapu, ale GPS navigace. Venkovní teploměr ukazoval lehce pod nulou, tak jsme se vydali na cestu. První dvojice byl Krýša s Barčou. Po lehkém bloudění v úvodu se jim podařilo najít všechny kontroly kromě třetí. Ta byla klíčová. V krabičce se skrývala šifra, která nás měla dovést k pokladu. Tuto kontrolu nenašel ani Kuba se Štěpkou. Jediný kdo ji našel jsem byl já a Vojta. Díky ní se nám podařilo najít poklad a mohli jsme si pochutnat na sladkém překvapení. Večer jsme naplánovali výjezd. Vzhledem k teplotám pod nulou jsme se rozhodli týmy dovést pouze ke škole, která je vzdálena cca 500 metrů od chaty. Po značné nervozitě, která byla cítit ve vzduchu jsme všechny se zavázanýma očima naložili do aut. Chvilku jsme kroužili po Františkách a poté je vysadili u školy. S Alčou jsme se vrátili k chatě a čekali na děti. Během deseti minut se všichni vrátili a mohli jsme jít do chaty hrát Dixit. Večer jsme si ještě zahráli na schovku a Česko.
Nedělní dopoledne bylo ve znamení painballu. Po hodině mrznutí a jedné trefě do Alčiny hlavy nastala poslední hra. V ní se Kuba, Vojta a Krýša domluvili a šli všichni na Barču. Ta se snažila a bojovala. Sice dostala pár ran, ale i tak proti přesile obstála. Promzrlí jsme se vrátili na chatu a začali uklízet. Kolem půl čtvrté jsme nasedli do aut a vydali se směr Chrudim.
Děkujeme všem za účast a doufáme, že příště budeme ve větším počtu.
Ve fotogalerii se můžete podívat na pár fotek od Alči.
